Jak zatopit v kamnech a zahnat bacila

posted in: zaseto | 0

Původně jsem tu chtěla předložit drobné postřehy pouze o tom, jak zatápět v kamnech. To je totiž ve starém domě akt poměrně zásadní, blahodárný a v případě komplikovanějších podmínek naopak bolestný. Ale protože se to při mé nedávné chřipečce začalo zvrhávat do série mírně dekadentních fotek vyhořelých svíček a podobných artefaktů, na které se pozornost „fotografa“ uvězněného v domácí karanténě musí dříve nebo později upřít (aby se trochu kreativně obveselil), rozšiřuji to na pár dalších tipů. Téma zní:

Kterak přežít ve vlastní domácnosti v době, kdy prostě nejsme ve své kůži?

Tedy co dělat, pokud nás neplánovaně srazil na lože bacil? Navzdory velmi rozumně naordinovanému odpočinku se vyplatí věnovat zbytky sil několika sebezáchovným úkonům. Tady jsou mé oblíbené:

Nejspíš platí, že „prach jsi a v prach se obrátíš“, ale na to je vždycky brzy. Obracet se V PRACHU však rozhodně neuspíší proces vyléčení. Snad vás nepohorším – možná je vaše domácnost trvale vyluxovaná, ale možná vám taky do příbytku neustále proniká listí z venku, početné rody pavouků, popel z kamen a občas i blátoťapky od spřízněných koček (nebo prostě normální špína, která se má uklízet:)). Každopádně i v době nachlazení či jiné podobné choroby – a obzvlášť a nejpozději v téhle konstelaci – je dobré odstranit největší chuchvalce, nánosy popela a jiné astmaticky orientované zdroje! A alespoň v blízkém okolí svého nuceného ležení provést odprášení. Dobré je také odejmout největší pavučiny, které na vás mávají ze stínítka lampy hned na nočním stolku.

BUĎTE V TEPLE

dohliny-jak-zatopit-kamna1

Tlusté ponožky nejsou ostuda, ale nezbytnost. A je-li zrovna prosinec, svou roli hraje i teplota v místnosti. Čímž se dostávám k původnímu záměru zatápěcího manuálu.

Základní doporučeníhodná pravidla, pokud máte doma kamna a rádi byste je roztopili, jsou:

1. Nepodceňujte přípravu (vymést popel, připravit si pár opravdu suchých třísek).

2. Méně je více. Není nic smutnějšího, než nacpat kamna přemírou materiálu a pak se divit, že se hned při roztápění zakuckala. Jedna dvoustránka ze starých Zemědělských listů a pár klacíků nebo naštípaných třísek bohatě stačí. A hlavně nezapojovat lesklé reklamní letáky, křídové časopisy či dokonce tetrapacky! Též zátopová hodnota nejrůznějších slevových přehledů potravinových řetězců je různá. Čím „recyklovanější“, tím vhodnější. Jinak to nehoří, pouze smrdí.

3. Na to navazuje podobný moment: neduste to. Vzduch je základ. Vstřícná komínová klapka, lehce přiotevřená dvířka, vyčištěný rošt.

4. Udělejte to pokud možno rychle, ale ne v křeči. To jest, pokud to nevyšlo na první škrtnutí zápalkou, udělejte si před kamny pohodlí. Netrpělivost a nepohodlí jsou kontraproduktivní.

5. Pokud se nepovedl bod č. 1 a 2 a nastala logická série úmorného dýmění a uhasínání, včas si to přiznejte (ty koule zuhelnatělého papíru vyjměte a začněte v klidu znovu, minimalisticky, ale s vhodným neumělohomotným či nekřídovým adeptem a s pár suchými drobnými kousky dřeva nebo šišek).

6. Alkohol to nezachrání. Sice jsem tu někdy loni zmínila tragikomické pokusy oblévání topiva tvrdým pitivem, ale doporučitelné to není (leda jako výjimečné analgetikum, pokud kamna opravdu netáhnou).

7. Naslouchejte. Nejspolehlivějším projevem kýženého obratu věci k lepšímu je tiché broukání ohně, který od prvotního zahučení přechází ve spokojené praskání. A je čas polehoučku – a pak už bez obav – přikrmit.

8. Po zdárném rozhoření klidně oheň trochu zpomalte a dělejte mu společnost…

NEJENOM KAMNA POTŘEBUJÍ VZDUCH

Tu a tam vyvětrejte (nevylučuje se s předchozím bodem). Kromě čerstvého vzduchu sice možná přibyde i nová sprška listí, ale ve výsledku se tu bude dýchat mnohem líp.

NADOPUJTE SE

Česnekem, cibulí… Dočasná ztráta čichu, která obvykle nachlazení provází, je vlastně výhodou. Velmi doporučuji co nejjednodušší (kdo by měl síly v tomhle stavu vyvařovat!) slaný „bylinkový čaj“ alias rekonvalescenční polévku. Navaříte-li jí větší kotlík, zbude i na ostatní členy domácnosti (= prevence + kompenzace pachové asymetrie).

Prověřená možnost:

Přivedeme k varu 1 litr jemně osolené vody (nebo libovolně podle potřeby či počtu porcí). Vhodíme plnou hrst nakrájené listové zeleniny (špenát, mangold, kadeřávek…) a přidáme 2 polévkové lžíce ovesných vloček. Na mírném plameni povaříme, na jemné lístky špenátu stačí 5 minut, tužší kadeřávek potřebuje krapet déle, prostě až lístky příjemně změknou. Mezitím utřeme nebo nastrouháme 3 baculaté stroužky česneku (nebo víc, podle odvahy a preferencí) a najemno nasekáme dostupné čerstvé bylinky (otužilou petrželku nebo i interiérově pěstovatelnou řeřichu). Česnek a bylinky přidáváme zásadně až do talíře, nevaříme. Kapička olejíčka (olivového, konopného…) na závěr také prospěje. Popíjíme během dne.

dohliny-cesnecka-2

P.S.: Krása je relativní pojem. Fakt je to dobrá polévka:)

P.P.S.: Pozor, ovesné vločky rády předčasně opouštějí hrnec, takže pokud si mezitím střihnete sprchu, někdo pak bude muset umýt sporák.

P.P.P.S.: A zatímco si budete svou česnečku fotit, nenechte si vyhasnout ta pracně roztopená kamna!

BUĎTE V KLIDU

Ať už to znamená cokoli… například to obnáší praktický detail: mít vše při ruce (samozřejmě že si ještě párkrát vzpomenete na záložní kapesníky nebo lžičku teprve po pátém přikrytí již vystydlých nohou pod peřinu, ale každá minimalizace vstávání a pobíhání se cení).

dohliny-po ruce

ZNOVUOBJEVUJTE SVŮJ DOMOV

V běžném provozu není čas všímat si mapy drobných detailů, které ho utvářejí. Prasklinky v omítce, usušená kytička zavěšená na rámečku, úhel časně ranního světla nad postelí, který ve všední den mineme kvůli cestě do práce a o víkendu zase zaspíme.

VZDEJTE TO  (s časovým limitem instantního vyléčení). Je to příliš nevyzpytatelné a bylo by to stresující.

NEVZDÁVEJTE TO! BUDE LÍP.

dohliny-cajovky

Nebo jsem možná měla zůstat jen u těch momentek dohořelých svíček…?:)