Máte nohy (a hlavu) v teple?

posted in: zaseto | 0

Zažíváme zimu, aspoň v rámci posledních pár let zimu celkem chladnou a sněhovou. Tlusté zdi z pískovce a cihel se v interiéru starého domu jen tak tak zavlaží a je třeba prodlévat u nich nanejvýš obezřetně, dostatečně oděn a obalen.

Jakkoli přes den neholduji čepicím, pochopila jsem, že usínat s hlavou u chladné stěny není žádná otrlost, ale hloupost. A je nás takových víc, pročež se náš příbytek stává, co se týče módních experimentů, poměrně multikulturní, v závislosti na dohledaných pokrývkách hlavy. Měkké kapucy mikin, exoticky vlající šály, lehké šátky motané do turbánků. Pletené kulichy s bambulemi. Dostatečně unošené veleroláky, jež je možno přetahovat přes temeno. Plédy a svetry, tvarované strategicky do termoizolačních bariér vůči nemístně osvěžujícímu zdivu.

Dřív jsem si myslela, že základním kamenem teplotního úrazu pro pohodlné usínání jsou ledová chodidla. Brzy jsem to však vzdala s meditačními pokusy, při nichž si je záhodno vizualizovat a pomyslně „distribuovat“ teplo, rozprostírající se po celém těle (ano, i do toho ledového palce levého chodidla…). Na scénu nastoupily i šplouchající ohřívací lahve. Jen chabě však mohly konkurovat vzpomínkám zásadnějším, a to na víkendové šamotové cihly u nohou, kde zachraňovaly situaci, nocležníkův komfort i duševní klid… a taky trochu propalovaly utěrky a dečky, do nichž jsme si je zavíjeli po vyndání z trouby.

Ale snad ještě nepříjemnější je noční chlad pro jinou „koncovku“ organismu, a to nos. To se takhle pár hodin přesvědčujete, že už je vám vlastně docela teplo, a pak se leknete sami sebe, když náhodou zavadíte o vlastní ledovcový nos, který je jako malá protivná kontrolka aktuálních klimatických poměrů. Podobně fungují i nadočnicové oblouky a čelo – jakmile na ně táhne studený průvan, nejsou vůbec spokojené a nedají vám usnout (anebo ano, ale ráno se vzbudíte, jak říkával jeden můj známý, „zahleněn do sebe“). Studené „paprčky“ neboli chodidla jsou proti tomu skromnými veterány. Psychologicky je to ale propojené velmi těsně, takže je dobré zahřát se opravdu od hlavy k patě.

Čili: Trápí vás studené nohy? Zkuste si vzít čepici.

Kromě uvedených výstřelků oděvního designu se doma setkávám s exotikou vegetační. Ačkoli se u nás neoteplilo, rostliny už tuší jaro za dveřmi. Velký fíkus se teď, nikterak rozmazlován teplotami okolo deseti stupňů, vytasil s krásným novým listem. Totéž avokádo, které mě stále překvapuje a musím mu fandit, jakkoli nemá s českou zahrádkou nic moc společného: je tomu přesně rok, co jsem ho nepříliš odborně zasadila, a právě teď, po podzimním útlumu, začalo rozvíjet nové lístečky (historie tohoto pokusu je popsána ve starším článku: Jako husa klasu).

Bez ohledu na cizokrajný původ jsou to, obzvlášť teď v zimě, milí a zdomácnělí společníci. Rozestavění u oken na stoličkách a stolečcích, aby lépe dosáhli na přísun únorového světla. A samozřejmě taky proto, aby jim nebyla zima od nohou.

48-dohliny-avokado1

48-dohliny-avokado2