Pod hlínou a nad mraky

posted in: zaseto | 0

45-podHlinou-mesicek

Únor s sebou přináší dost táhlých, šedavých dní a mezi sněhovými nadílkami i četná smutná zákoutí, mokře odhalená a přitom bez známek svěží vegetace. Ale ačkoli nejsou vidět, pod povrchem jsou schovaná semínka, čekající, až budou moci vyklíčit. Cibulky, připravené vypustit zelené prsty vzhůru. Rostliny trpělivě skrývající všechny své půvaby a síly, schoulené v zimním dřímotu, aby se mohly na začátku jara nadechnout, čerstvě obrazit a vyrašit z hlíny na volný vzduch.

Začátek února v tomto směru obvykle nepůsobí dvakrát povzbudivě, ale pro zkušené zahradníky a nadšené pěstitele je to už čas intenzivní přípravy na agrární sezonu. A to nejen v podobě netrpělivého listování publikacemi a črtání velkolepých plánků a soupisů osiva a nápadů.

Zatímco venku se drží jen zelenina nejotužilejší, jako je třeba kadeřávek, v interiéru je čas začít osévat mističky a truhlíky semínky rajčat, lilku, paprik, raných salátů, celeru. Dají se také rychlit různé zelené natě, řeřichou a pohankou počínaje a salátovou roketou konče. Ani zimní období nemusí být bez domácí jedlé zeleně, ale chce to opravdu dostatek denního světla. A přiměřené interiérové teploty. Rajčata i papriky jsou i v tomhle výchozím stavu teplomilné a zkoušet to s nimi při teplotě okolo deseti stupňů nemá smysl – semínka se sice zaktivují rychle, ale výsledkem budou vyzáblé, útlocitné sazeničky. Pokud se tedy doma více či méně dobrovolně otužujete, je lepší si předpěstování domluvit se spřízněným pěstitelem anebo si později prostě koupit již vzrostlé sazenice. Máte-li ale doma rozumnou teplotu a dostatečně světlé prostory (ideálně na jih či jihovýchod orientované parapety či stolky u okna), směle do toho.

45-podHlinou-8

Přes zimu se v interiéru může dařit třeba i bylinkovým řízkům, zakořeněným až se zpožděním na sklonku podzimu – rozmarýnu, šalvěji, levanduli, meduňce – ať už ve vodě, nebo v troše zeminy smíchané s pískem. A k tomu květináč salátu polníčku a občas šálek naklíčené řeřichy. Malé drobky vegetace, hájené na parapetu, zatímco venku, na zahradě, v lesíku, na louce, pod hlínou a v hlíně, všude čeká spousta drobných, na jaro připravených rostlinek.

45-podHlinou2

45-podHlinou6

A proč ten měsíček v úvodu? Myslím, že podvědomě jsem po té zářivé rostlině sáhla i proto, že tutéž svítivou barvu má jedna ze zimních dek, která se poněkud neústupně a zcela nedobově hlásí o slovo v jinak nenápadném, tichém interiéru se stoletými, šedavými podlahami (jenže taky báječně a měkce hřeje). A z fotografických zásob mi navíc připomíná úplně jinou „ORANŽÉRII“ v jiném slova smyslu, a to v podobě starého, rozpadlého skleníku, poblíž jednoho zchátralého jihočeského zámku – tam by se krásně předpěstovávalo! – střípek z výletů na pomezí zimy a jara…

45-podHlinou7

Ale hlavně je to připomínka teplých dní, výhled budoucího kvetení a barev – pocta všem (nejen) měsíčkovým semínkům, která jsou z většiny sama vysetá na různých místech zahrady, zčásti uschovaná ve skleničkách na cílené dosetí na jaro, zatím potmě a mlčky, ale naživu.

A jakkoli to tak někdy v šedivých, pochmurných dnech nevypadá, nad mraky pořád svítí sluníčko. Zatím se třeba zavineme do teplé deky a budeme se těšit, až se to všechno okolo zase pěkně rozvine…

mesicek-zavreny-web

Leave a Reply