Neredukovat smysly – redukovat nesmysly

posted in: kompost | 0

 

p-31-neredukovatsmysly

 

České slovo „smysl“ má úžasný, široký význam a dosah. Toto ale není ani etymologický článek, ani rozbor pěti organických smyslů. Toto je pozastavení se nad dvěma provázanými otázkami:

 

neredukujeme smysly?

nepropadáme nesmyslům?

 

Současná doba je čím dál více orientovaná i odkázaná na takové techniky přenosu informací (komunikace, „zábavy“, vzdělávání…), které staví do popředí vizuální, případně ještě zvukovou stopu. Zrak i sluch jsou úžasné smysly, ale dodejme zajímavý detail, totiž že fungují (mimo jiné) na dálku. Naopak hmat, chuť a do značné míry i čich jsou většinou spojeny s vnímáním na blízko, a také (aspoň zatím) fungují jako naše bezprostřední, blízká pojítka s prostředím.

Žádná fotografie na monitoru nezachytí vůni vzduchu mezi bouřkami, nápor zdvihajícího se větru do zad, zatímco se člověk dívá do rozpohybované koruny jasanu, nevyvolá hmatový dojem doteku drsné kůry, chuť horkého, právě utrženého rybízu. Přitom všechny tyhle souhry, vazby nezprostředkovaných vjemů, živé kontakty, jsou důležitým zdrojem našeho vztahu se světem, kde žijeme. A jakkoli to může znít pateticky, citový vztah ke světu, kde žijeme, je životně důležitý pro jeho zachování (kromě milého bonusu, že nám takzvaně „dodává energii a zlepšuje náladu“).

 

p-31-redukcenesmyslu

 

Okouzleni a pak (více či méně vědomě, více či méně dobrovolně) pohlceni komfortem technologického pokroku, který nám měl „usnadnit život“, dost možná – a dost často – nestíháme a zapomínáme život dostatečně vnímat, ochraňovat a vychutnávat. Spousta moderních vymožeností zkrátka nahrává k tomu, abychom snadno upadali do zajetí nesmyslů a k tomu, že snadno zapomínáme, že jsme z masa a kostí a ostatní tvorové, s nimiž sdílíme planetu, také (s těmi kostmi to mají mnozí z nich jinak, ale o přesnou fyziologii živého světa teď nejde). Přehlížíme, že komunikační média a technologické usnadňováky jsou do značné míry (nebezpečnými) hračkami. Přeneseno z mnohem živelnějšího příměru, jsou „dobrým sluhou a zlým pánem“.

Současně (z důvodů jiných, složitých, ale souvisejících) dochází k degradaci kvality na úkor kvantity. Ačkoli jsou převažující masy zboží takzvaně „hezčí“, jsou kupodivu (doslova i přeneseně) „bez chuti a zápachu“. Kolik mrkví v obchodech ještě chutná jako mrkev ze zahrady? Kolikrát zaslechneme nespokojenou větu „ten chleba už nechutná jako dřív!“ nebo „to už není to máslo, jako když jsme byli mladí“. A není to jen ohlas nostalgií po odplynulých dobách. Je to spíš jeden z logických důsledků procesu, která se zjednodušeně označuje jako „pokrok“. O to výraznější (ačkoli ne mainstreamovou) popularitu si poslední dobou získávají produkty, nápady a iniciativy, které na tuto přehlcenost a oploštělost produkce reagují: „vracení se ke kořenům“ (k skutečné chuti prostého, domácího jídla, ke kvalitě řemeslné výroby atd.). Paradoxně mají ale často nálepku „luxusu“.

Žít jednoduše se v dnešním světě zdá čím dál složitější (jakkoli a právě proto, že jsou na každém kroku reklamy na „rychlejší“, „jednodušší“, „bezbolestné“). Naopak a kupodivu je docela jednoduché žít složitě. Tedy zahlcen smrští takzvaných informací, vzájemným udržováním se ve stresu, uprostřed rychlého, každodenního způsobování dalekosáhlých škod.

 

Jak z toho ven? Neredukovat smysly není nic přízemního. Anebo ano. Ale pak je třeba dodat, že být „přízemní“ je pozitivní, v tomto „smyslu“: cítit se blíže „při zemi“ a vnímat svět více smysly (nejlépe všemi najednou) je cesta, jak být ve vztahu. A to je to, oč tu běží. Redukovat „ne-smysly“ (a nesmysly) a neredukovat naše „smysly“. Hodně štěstí!

 

p-31-neredukovatsmysly-2

p-31-neredukovatsmysly-3

Leave a Reply